Davová psychóza
Davová psychóza, Brno, Favál 2007
Tak konečně je to tady, dlouhé čekání je u konce, mnohá opilá tesknění jsou zapomenuta, radost sice není tak veliká, jak by si žádala hodnota tohoto okamžiku, ale to je moje chyba, takže cajk. Utíkám po schodech, vedoucích k Fanálu, lemovaných sem tam nějakým punkoidním ostrůvkem. U vstupu už je lidí mraky (upřímně - čekal jsem jich daleko víc). Jak by taky ne, dneska zde hraje Davová psychóza u příležitosti oslav 20-ti let své existence. Chvátám dovnitř, blížím se ke svým parťákům, kteří jsou již přítomni. Vypadají lehce zplihle (sám se také necítím nejlíp), takže nám to dohromady bude ladit, říkám si, když kvačím vúkol nich nezpozorován. Dávám první občerstvení a vracím se k místu, kde jsem prošel jako anonym. Nyní už mne vidí! Vizuální pozdrav proběhl hladce a já přisedám ke stolu znuděných(?) pseudo (v tom nejlepším slova smyslu ) punkýšů. Chvíli kecáme s Radkem a vyrážíme juknout na předkapelu Mad Pigs. Zvuk stojí za hovno, borci maj ukázkový punkový účesy a stylový trička, zpěvák hází zlý pózy, trochu to vypadá, jako scéna z mnou velmi milovaných B hororů 80-let.. Hudebně to není špatný, v rámci stylu patřící rozhodně k tomu lepšímu, co jsem za poslední roky z mladých punkových kapel slyšel. Vydržím to tři písně a vracím se ke stolu. O chvíli později přichází zbytek týmu. Nakupuji nezbytné triko Davové psychózy, neb jsem jediný, kdo ho z naší výpravy v danou chvíli nemá (naštěstí na mě zůstává nejlepší model). Chvíli kecáme a hurá na Davovku, kterou už jde slyšet z pódia. Nejsem si zcela jistý, ale myslím, že se začalo písní Spravodlivost z prvního CD Antropofóbia, při refrému "Smejem sa a je mi pekně do zpevu" jsem si šťastně pořvával s ostatními pogomilci. Prostě hit v tom nejlepším slova smyslu. Z legendární první fošny zazněly ještě Tiesňové volanie, Radujme sa, veselme sa a oslavný song na dnes již neexistující Christiánii. Ze dvojky Svet žaluje nás oblažily Kult osobnosti, Homodebilis, Megalomania a ještě pár dalších. Dále už nejsem pevný v kramflecích, takže Kriza vedomia: Ludské práva, moje oblíbená Práca (s refrénem: "Proti práci němám nič, čo nás naplňa a je užitočná, proti práci němám nič, čo dáva silu a je potrebná..."), Kočovníci, Ohnivý kóň a konečně poslední počin Nakŕmte prežratých: Nakŕmte prežratých, Toto mesto, Nieje čas, Echo v ráji. Došlo i na raritky - píseň Nebuděm z prvního počinu kapely - neoficiálního dema Magamománia (to nevím určitě, informace pochází od jednoho slovenského punkera) + myslím málo známý Dobyvatel (každé mladé punkové kapele bych její text omlátil o hlavu, ale Davovka je Davovka!) ze splitu se Zeměžlučí. V pogu je to fajn, stějně jako před lety, míra agrese a solidarity je nestavena akurátně. Průběžně střídám pogo kotel a Lazzarobackstage (místo kam se Lazzaro odbelhal, protože tento den prodělal havárií na své milované motohydře), kde doplňuji tekutiny, které se vracím potom zpět vypotit. Občas zaletím zkontrolovat Bystru s Radůzem jestli poctivě paří a zpívají a jelikož vždy plní úkol na výbornou, jsem s nimi jen chvíli a mířím zpět do rozvášněného davu, kde může člověk blíže pocítit davovou psychózu. Atmosféře ubírají přestávky, kdy se nic moc neděje a publikum také není tak rozjeté jak bych si představoval. Zpěvák je občas intonačně úplně mimo, což se mi velmi líbí, vím, že jsem opravdu na živé kapele. Zpětně mě trochu mrzí málo výrazné kytary (já jsem je tedy čekal víc nahlas), ale při samotném provedení skladeb mi to bylo u prdele! Punková scéna se určitě proměnila. Pozitivní je, že punk takovéto kvality ještě stále dokáže přitáhnout solidní množství mladých lidí (a snad jim dát možnost přičichnout k autenticitě, která je dle mého nedílnou součástí tohoto způsobu vyjádření), méně už, že si spíš než na punkovém koncertu chvílemi připadnete jako v módním žurnálu nebo podobné (podle mě!) do kontextu akce naprosto nezapadající maškarádě. Je ale fakt, že jsem z podstaty retroškarohlíd, takže mohu jenom těžko posoudit opravdové pohnutky těchto lidí a důvody ze kterých se rozhodli tuto akci navštívit.Celkově byly moje dojmy rozporuplné. Kapelu, na kterou jsem se těšil spoustu roků, jsem si užil do sytosti, jen ta celková atmosféra nějak pokulhávala.Trochu to naznačil i zpěvák Jano, když si posteskl, že je zde málo starých známých a tím byla (alespoň pro mě) trochu změněna původně maximálně přívětivá tvář akce. Ale abych nekončil nějak rozpačitě, JSEM KURVA RÁD, ŽE JSEM TAM BYL! Ale ani ten autobus tiše nezpíval "Volajtě políciu", když jsme se nepunkovým tempem vzdalovali od místa činu. Omlouvám se za slovenské pasáže v textu, protože řada výrazů je zcela jistě nesprávně zapsaná.
krum
Reporty Zpátky