Antihody, Jančovka, Kyjov 11. 11. 2006


Antihody, Jančovka, Kyjov 11. 11. 2006


          Odpoledne ve Svatobořicích, slavíme s rodinkou jedny předběžné narozeniny, kachnička se zelím (mňam, ale první Janicin nával), odpojuju se a mířím na návštěvu k Rumům. Povídáme, kořalkujeme, Rum se rozhoduje, že dneska bude koncert stát za hovno, cítí to v kostech. Neměl by si zopakovat texty? Ne, blbost, radši si ještě dáme panáka. A už je čas na bus, jedem do Kyjova.
          Soho je ještě zavřené, otvírají sice za chvilku, ale co tam, jdeme zrovna na Janč. První štace: hospoda – sedí tam Milionářova galánka, Šárka a borec, Rum kecá, já okouním a rvu do sebe pivo (druhý Janicin nával) a říkám si, že toto teda pít nebudu. Jdeme do sálu. Tam už straší Geňa za barem, Začalí, kucí nenkovičtí, Filip a já už snad ani nevím (to brzo, hm). Jdu si dát panáka s Geňou a z malé hořké dostanu takový nával (do třetice všeho zlého), že si panáky na celý večer zakazuju. Takže přemýšlím, co budu pít. Víno jsem ještě nezkoušela, ale mám z něho strach a nealko se do této společnosti opravdu nehodí. Dostávám mnoho dobrých rad a zařizuju se podle nich, takže jdu zas do hospody, tentokrát na černý čaj a přimýšlím si k tomu nakládaný hermoš na promaštění. Zase se bojím, ale zatím vše v pořádku. Dávám si pro jistotu druhý čaj a dočítám druhou legendu o krucifixu ze Zeyerovy bojové knihy. Přichází Robson a následuje mého hermelínového příkladu, povídáme, přichází i Bystra. Dojídám a říkám si, že to už muselo zabrat, takže zpět do sálu, kde už je lidí jako smetí (nebo jak se to říká) a snáď se už aj hraje či čo.
          Začalovci mají nového kytaristu a zpěváka v jednom, ze všech stran se sype chvála, Kačaba vypráví o jeho prvním koncertu s klukama a o Lovcových reakcích, prý málem plakalJ. Dozvídám se rovněž celý klukův životopis (zřejmě i se jménem, ale to jsem zapomněla), prostě všechno jak má být. Začalovci jsou dle plánu v prvním setu umírnění. Jasně, hlavně nepřepísknout start, přece. Taky se tím řídím a jdu si pro další čaj, tentokrát aspoň s malým lovečkem. Geňa na mě sere, že čaj nedělá, ale Erika je hodná holka a po deseti minutách, kdy pochopí, že to Geňa fakt myslel vážně, mi ho připraví. Kolem se to točí a komíhá, bar je oblíbeným společníkem. Je tu i Lenička, Šimčík, Jaryn, na přeskáčku jednotlivci z Honzíkovy cesty, Árijec s kočkama a s Fojťou, nechybí Divný pán. Je veselo.
          Hácéčka nastupují na pódium. Vzpomínám na Rumovy černé kecy a na naše konstatování v autobuse, že ty kořalky fachají. Poprvé s nima hraje aj Filip Milionář. Začínají Růžema ve varných sáčcích, které si Rum snad jediné pamatuje a které já moc nemusím, zůstávám tedy sedět s Kačou a Chozém. Ovšem druhá písnička (nevím jaká) už mě zvedá ze židle a jdu tancovat. Vzápětí doráží Baryn s Fanóškem, takže není nouze o nadšené tanečníky. Rumovi vypadává text. Rozhoduju se zkusit to vínko, nakupuju sedmičku. Dobrá volba, chutná a je mi z něj jen veselo. HC hrají i dvě nové pecky, tak se aspoň nepozná, že Rum zapomíná texty (as usual), bohužel se mu totálně rozlaďuje nová kytara a to poznat jde. Ladí tedy, kucí zatím improvizujou. Při pokračování Rumovi opět vypadává text, vzápětí znovu ladí kytaru. Bystra vypadá pěkně zpruzeně. Ale my, nezainteresovaní, si to užíváme, spolu s Rumem kdákáme Jana FloriJána, načež vypadá zpruzeně zase on. Ti Dva... Rum mi sliboval, že speciálně pro mě zahraje Jdi do prdele, lásko, ale je hlava děravá a nehraje mi nic. Místo toho vyhlašuje soutěž o nejlepší pogo, odměnou má být jedno pivo. Vítězem je bez diskuze Árijec, ovšem nedostává nic. Rum se to o několik dnů později snaží vysvětlit tím, že byl strašně na mraky, nic si nepamatuje, a tedy nemůže ani nic vyplácet. Je to buzna slibotechňácká. Nicméně kluky odměňujeme bouřlivým potleskem, líbili se. Filipa nekomentuju, protože jsem slyšela hlavně basu a bicí, kytary byly nějaké ztlumené.
          Na baru se organizují babské panáky, malé becherovčičky. Su marná a ze své nedávám víc jak půlku, tu druhou vnucuju Leničce, která přijímá. Je to miláček. Zůstávám u svého vínka a kočkuju se s Fandou a vzápětí prchám z dosahu jeho berlí. Bystra se nasraně ptá Ruma, jestli si nepamatuje texty, které sám napsal. Rum říká, že nepamatuje. A začínají zase hrát Začalovci, tahle část je plná mých oblíbených písniček, takže se vrhám na parket a pařím do totálního vyčerpání, které záhy přichází. Su jak zmoklá myš, jdu si koupit další flašku vína a utíkám dozadu k Árijcovu stolu. Tam už háže pár kamarádů čelo, skáču tedy pro tajný semtex, který mi Geňa na přání schoval v ledničce. Hoši ho vyzunknou, ale zřejmě moc nepomáhá, naše řady řídnou.
          Hrají krojovaní Přísní, Žabák jim tluče do bicích. Na tancování už nemám, pařím tedy verbálně a najednou koukám, že mám flašku skoro prázdnou. Snad mi někdo upíjel, bo jinak bych snad trhla nějaký rekord. Objevuje se Mireček, na kulturáku je prý taky veselo. Chybí mu knoflíky od košule, mnoha dalším hodovníkům prý taky. Asi toho říkal víc, ale to už nevím. To už znějí závěrečné kousky od Začalovců, zejména ploužící, vzpomínám na mladá léta. Pak mám asi nějaký střih, nebo se nic nedělo:-).
          Je konec, řeší se odchod do Soha. Zbylo nás už jen pět a půl. Baryn s Cigošem řeší taxíka, ostatní snad taky? Na můj vkus to trvá moc dlouho, vyprudím se a jdu napřed pěšky. S příchodem do Soha očekávám aspoň pár nastoupených kamarádů z Jančovky, leč nikde nikdo. Nechávám se inspirovat Apaččinými zvyky a objednávám gintoníka. Něco na něm je:-). Vytahuju knížku a začítám se, ne na dlouho, přisedá si týpek (Dan?), jak je možné, že jsem o hodech ve čtyři ráno schopná číst. To už jsou čtyři? Aha. No, jde to. Týpek vidí, že z toho obšírný rozhovor nekouká a odchází do jiných lovišť. A mně přicházejí konečně kamarádi! Baryn, Fanóš, Jerry, Bystra, JF, Robson a posléze i Geňa. To je na druhého gintoníka, říkám si a jednám podle toho. Taky jdu do nonstopu pro několikery Startky, dopovídáváme, Geňa už chce spát, tak se loučíme a podpírajíc se odcházíme. Ještě minipokec před spaním a chrrr. Ráno (půl jedné) vana, paráda, výlet se dvouma Šiškama, Jerry, Budvarka, Stará a Árijec s partičkou, za chvilku začne boj o káčera. Dlábíme se, abychom měli dost energie, leč marně, krojovaných je moc. Přísní tvrdí, že nás snad příští rok podpoří a seberem jim ho. A už šup šup na autobus, potkávám se s Jerrym, ve Stražkách přistupuje Barrča a v Nenkách zničený Bystra s Divným pánem, který zase brzo vystupuje. V Brnečku na vínko a honem spinkat, do školy se nechce... A taky nepůjde, rekonvalescenci neošidíš.
Janica



Reporty   Zpátky
TOPlist