Písničkáři na Jančovce
Písničkáři na Jančovce, Jančovka, 25. listopadu 2005
Jak někteří možná zaregistrovali, udála se nedávno na Jančovce komorní kulturní akce. Možná, že ti, kteří tam nebyli, i nejspíš někteří, co byli, uvítají malou retrospektivu snad alespoň základních bodů:). Můžu nabídnout pouze svůj pohled a nejspíš ještě ne úplný, takže doufám, že se ukážou další článečky, abych si zas něco ujasnila já:).
S Barunkou jsme v Brně sedly do vláčku, který sme kupodivu stihly, ačkoliv to tak napřed moc nevypadalo, a dokodrcaly se až do Kyjova. Bylo tak půl páté, tož sme vynechaly Soho a namířily si to rovnou na kopec, kde to všecko mělo v pět začínat. (Heh.) Koupila jsem si své první čtyřicetikačkové Startky (barmanka z hospody říkala, že se to má vyšplhat na pětašedesátku, to zní slušně...) a vešly jsme do sálu, kde už to začínali kromě pár dalších lidí drsně rozjíždět Břeťa, Káča a zejména Rum, který každému furt nabízel slivovicu pro písničkáře, zřejmě proto, aby si musel dávat s každým po kalíšku... Nelenily jsme, Baryn vytáhl flašku vína, okoštovali jsme obého a po chvilce se už začali vítat s pár příchozíma, kterých postupem času utěšeně přibývalo. Ani nevím jak, ale po ňáké chvilce jsem se rozhlédla a objevila plnou hospodu.
Mezitím se trošku řešily organizační záležitosti. Začínat se mělo v pět, ale Rum dlouho trval na Babákově zahájení. Ten však byl teprv na cestě z Brna a měl přijet až po osmé, lehce to nevycházelo. Tak se Rum s Muchou-Nikolou aspoň nechali pofotit pro média v akčních němých zpívajících pózách a pro jistotu sme pokračovali s tou slivovicí. Někteří už ju Rumovi rozmlouvali, aby ještě ten den byl něčeho schopný, což on jim hrozně chválil, že to s ním myslijú dobře a že jim věří a poslechne je – a chlastal dál. Zatím to vesele žilo u baru, dopilo se vínko a písničkářům se přestalo chtít čekat na Babáka. Nejodvážnější se ukázala slečna - tuším, že jménem Lenka (nyní je snad všem jasné, že to je Lenička „Miláček“ ze Snovídek)- s tím, že už to chce mět za sebou a vrhla se na pódium. Tím to teda nakonec opravdu začalo a hlavně ode mě nečekejte, že teď ze sebe vysypu totální rekapitulaci všech vystupujících včetně pořadí. Já jsem zaregistrovala Muchu, která podle mého předvedla celkem suverénní výkon, s posilou Evou, dále Ruma, kterému furt vypadával text a přišlo mi, že kromě novinky Jdi do prdele, lásko! byl i prožitek poměrně nevýrazný. Dá se ovšem říct, že se to tentokrát dalo čekat. Nakonec dojel a zahrál aji ten Radim Babák – klasika. Poprvé jsem viděla a slyšela Čufa, to se mi líbilo, taktéž Peťa Lysoňek. Lovcovi onemocněla Bětka, ale furt se tvářil, že to jako nevadí a zvládne to sám, ale jak se nakonec ukázalo, chtěl pouze využít dvou nápojů a bagety zdarma, jež dostávali písničkáři. Není to špatný systém, zkusím to příště taky. Další zpěváky jsem zřejmě neudržela nebo zasklila, kdo o nich víte, napište. Ještě jsem slyšela o Puchnově vystoupení, které teda podle Kačeniného povídání vypadalo dost hrozivě, ostatně když prý mu někdo na jeho vernisáži řekl (ve snaze ho nasrat), že je nový Knížák, zajásal, tak potom je to pochopitelné.
Mezi tím vším se děla spousta dalších věcí, u písničkářského stolu (kde dávno neseděli pouze písničkáři, ba bych i řekla, že jich byla menšina) se z ničeho nic objevila další flaška gořalky, tak jsme s ní zodpovědně naložili, parket totálně ovládl Márfi se svým tancem á la Michael Jackson, s Barunkou jsme se v pauzách i nepauzách pokoušely zpívat, ale myslím, že nám to vyjímečně moc nešlo, ostatně nebyly jsme samy:). Nejspíš jsme jako vždycky vedli hrozně duchaplné debaty, Nikola mi pokreslila tričko a povážlivě mě obvinila, čehož doufám lituje:), Robson mi naopak ještě tričko nepokreslil, čehož lituju já (mám možnost aktualizace, tak ji využiju: tričko už mám a je parádní, díky Robsne!), Rum se přiznal, že už neumí skládat texty a hledá pomocníka... Taky nás furt nabádal, ať něco napíšem na Beebra, protože je to nejlepší kyjovský server a nemá žádnou podporu – už ani Očínovu – takže jako poslušná holka sem tam hned poslala tento svůj report. Bohužel Beeber ve stejné době přišel o podporu i svého druhého administrátora, ale Bystra založil Verkn... Zbytek už si jistě domyslíte sami.
Kromě toho tam vystavoval fotky Roman Šimeček. Myslím, že Břeťovy instrukce zněly, že by to měl organizátor párkrát zahlásit do mikrofonu, to se podle mě nestalo, i když jistá si tím být nemůžu. Každopádně kdyby mi to někdo připomněl, šla bych se na ně podívat, což jsem měla v plánu od začátku, ale ve víru událostí jsem se k tomu nějak nedostala. Asi škoda, když jsem viděla, jak pěknou fotku udělal z Rumovy prdele, kterou dostala Kačena k svátku, nemusely být ty další špatné. Příště.
Kolem šesté ranní jsme se konečně posbírali z Jančovky ve složení tuším Rum, Kačena, Chozé, Bystra, Robson (, aj já) a maybe i někdo další (teď už vím, že aj ten Jan Floriján), to bych si klidně nechala upřesnit, a vyrazili na návštěvu do Soha za tradičně přítomným-nepřítomným Honzou Geňou Barmanem Bartoňem, kde ještě padly ňáké hořké, Rumův emotivní odjezd domů, taktéž moje emotivní chvilka, po níž jsem počkala na Kačenu, která nás odtaxíkovala k sobě domů a na luxusní čtyři hodinky jsme si schruply.
Vstaly jsme v poledne a já za chvilku už seděla ve vláčku do Brna a čučela z okna. Byla to moc pěkná cesta, nenazvala bych svůj stav zbytkáčem, nýbrž většináčem, asi ty ranní hořké, a chytla jsem malou euforku ze sněhu, kopců a baráčků a následně z Josefské, kde se oproti tradici neproháněla kvanta lidí a vynikl půvab téhle uličky. Trošku jsem si připadala jak v Druhém městě, jestli to někdo znáte. Z tohohle romantického rozpoložení mě spolehlivě dostal můj muž, který měl makat, zatímco jsem se bavila, ale vysral se na to, takže jsem se pro změnu nasrala já a všecko je teda asi v pořádku.
Na závěr bych řekla, že to byl celkem povedený večírek. Uvidíme, jak to dopadne příští týden v Čechyni. (Jó, to bylo taky dobré, ale o tom už náš příběh nevypráví...)
Janica
Reporty Zpátky