Tlačenka 3, Nenkovice 17.3.2007
Tlačenka 3, Nenkovice 17.3.2007
Zas jednou večírek na okrese Hodonín, ze kterého nejsem plná oken, tak jsem si řekla, že bych mohla poreferovat. Že je Tlačenka, jsem věděla, ale moc jsem tu účast neviděla, páč jsem se čtvrteční noci ztřískala v Praze a vůbec jsem nespala, takže pátek byl ve znamení lehnout a chrnět. Než jsem to ale stihla uskutečnit, přišla zpráva od Robsna (po Favále jsem už dostala vyčiněné za nepřítomnost, takže teď jen: „Zítra tě chcu vidět na Tlačence, JANICO!“ nebo něco podobného). Odpověděla jsem, že uvidím, jak budu zničená po brigošce a následovalo něco v tom smyslu, že se se mnou Okultní Mystik Robson v případě absence nebude bavit. To bylo samozřejmě na pováženou, takže jsem si k letákům pro jistotu přibalila spacák a kartáček (zvládl bez použití celou Tlač i nedělní šichtu, výletník). Citové vydírání je spolehlivá páka, a tak Janica sedla v sobotu odpoledne v Brnečku na vlak do Kyjova a tradá. Letmá návštěva Soha, nikdo tam, tak zas dál k autobusáku. A kdo tam nepřikvačí jako Greg s Pípem a tou slečnou, co se nejmenuje Dominika. Byli na koštu na kulturáku a ještě si nesou skleničky v ruce. Neprozřetelně Pípovi prozrazuju, že si vezu dva litry müllera a on pak dvě hodiny otravuje. Greg rekapituluje poslední vtipové hity na verknu, smějeme se tomu sanitkovskému.
Ve zkušebně už sedí spousta buzen, mezi jinými GEN, Rum, Viktor (toho ale radši nejmenovat, stejnak to celé prospal), Karbec, Filip, Prochin, Michal Bystra, Alézi, Paul, Karel, Mirka, Stražovjáci, Kyjovjáci, Nenkovjáci, Věteřováci, Bzenečáci, Strážničáři… zastoupený skoro celý okres – a díky Pozořičákům, Radovi a mně eště kousek dalších. Ono už je celkem dost hodin, za chvílu má začínat koncert. Takže všechno správně načasováno, vítám se pokecem s Geňou, říkáme si, že bychom se v tom Brně měli častěji vídat a Honzík tvrdí, že častěji než vůbec je furt vůbec, že je to jako s násobením nulou. Nesouhlasím. Seru na Pípovo pořvávání a jdu si dát do hospody pivo. Potkávám (další buzny, ale zejména) Barunku s Fanoškem, tak přisedám na půl prdele, páč je jich jak psů, sdělujeme si novinky, těšíme se ze sebe, koštujem gořaličku a říkáme si, že to bude takový kar za Peťu, za který se nebudeme muset stydět. Už přijel aj Divný pán a nahoře začíná hrát Aknahash s honzíkovskou rytmickou sekcí, tak pozdravím Leničku u kasy a jdu mrknout a fotit, za chvilku zas dolů do hospůdky na cigárko, stůl se celkem vyprázdnil, sedí tam jen Úderná dvojka a pan Pelcl, tak se zapojuju, poodhaluju záhadné okolnosti, dostávám krásného hubánka od Babů, od Fanoška na tvář, od Dušana fingovaného, že mu není hanba. Přijde i Kubíček, řešíme kde co, foťáky a stav Barčina chrupu, šahám po tom svém vínu dobrém přivezeném, nenápadně se opíjíme, při výletu do zkušebny dostanu pávka... Barrča s Fandou a Dušanem ten stůl asi nikdy neopustí? Ve zkušebně jsem proseděla celé vystoupení rytmické sekce s Paulem a Laurou, takže o tom info jinde. Začíná hrát Velká sváča, tu já ráda, tak se na ně jdu mrknout, ale za chvilku už zas někam… s Geňou rozebíráme kvality nenkovského kulturáku. Strop, jasně, tradice, pohoda, jasně. Ale mělo by se tu moct kouřit, říkám já. Vzápětí však bezpáteřně měním názor a shodujem se, že takhle s tím lítáním je to úplný luxus, máme vlastně tři stejdže. A já se jdu zas podívat do té prostřední a pak do zkušebny, kde se odpočívá po vystoupení. Snažím se tam cosik pofotit, ale mnoho dýmu – fotek smrt, tak jenom chlastám a mimo jiné se dozvídám, že vypadám jak sexy kluk. Taky něco.
…a tak nějak, žejo… klasicky si nepamatuju moc témat hovoru, ale určitě to bylo strašně zajímavé, vtipné a spoustu jsme toho vyřešili. Další kapela programu byli Caroline cork s Karolínkou v čele. To byla veliká paráda, slyšela jsem teda poznámky typu: škoda, že tam na ně nepařilo víc lidí, ale já jsem měla pocit, že tam bylo tanečníků habaděj. Nebo to byl jen Baryn s Geňou? No každopádně zábava v plném proudu, šak se mrkněte na fotky. Karolínka se nakonec nechala vyprovokovat až pod pódium a statečně uhýbala před davy uječených fanoušků. Ta holka je fakt šikovná! No a pak eště to HC. Na to, že hráli poslední, musím ocenit slušný výkon: Rum zapomněl slova jen jednou, co jsem si všimla, a tak. No a pak bylo ticho a my ještě jen mauičko opilí, ale to nevadilo, měli jsme celou noc, abychom to napravili. Přišli jsme o jednu stage, o to veseleji bylo na dalších dvou. Vybavuje se mi, že jsme chtěly s Barunkou někomu (mile) ublížit a skončilo to potvrzením přísloví kdo jinému jámu kopá… lépe řečeno skončil můj zub na Barunčině lebce, ale všechno dobře dopadlo a nikomu se nic zlého nestalo, jak se říká. Akorát Bára má šrám na čele a Janicu bolí zub. Tak si z toho vemte nějaké ponaučení. Asi jsem to opití nakonec dohnala, páč podrobnosti mi už nějak splynuly a zbyla vzpomínka na náladu – a ta je veselá, čili všecko éremü. Zkušebna, dokecáme, jdem s Radkem spinkat k Robkům a Janica samozřejmě ráno nestíhá ten bus do Brna na brigošku, ale nevadí, řešení se vždycky objeví. Jedem s Leničkou, Robsnem i zbytkáčem do Strážek, kde je luxusní stopovací místo, cigárko v milé společnosti, sdělujem si dojmy i poslední novinky a pak už Janica tradá na dva stopy na výstaviště. Nenkovská áftrpárty určitě dostála svých kvalit, ale o tom už musí opět povyprávět jiní. No – a co? A příští víkend je tamtéž košt vín, takže tak.
Janica
Reporty Zpátky