Koncert kapely Vrm


Koncert kapely Vrm, Jančovka, 27. ledna 2006


Tak pro všechny, kteří to ještě neví: V prosinci na zasedání kyjovské městské rady zrušili radní tu nesmyslnou a diskriminační vyhlášku o rušení nočního klidu, která byla namířena proti bývalému rokáči na Jančovce a vlastně způsobila jeho zavření. Tím se pořádání koncertů značně zjednodušilo. Takže se teď nemusí nic hlásit na město a klidně se može pařit až do rána. Juchůůůůů!
          V pátek 27. ledna vystoupili na Jančovce umělci z krajského města - skupina VRM. A hned na úvod musím říct, že to bylo vydařené vystoupení. Svědčí o tom i to, že sem se ráno vzbudil s obrovským monoklem pod okem a vůbec nevím jak sem k němu přišel. No, ale to sem trochu odbočil.
          Na VRM sem byl naposledy, asi před půl rokem v Brně Pod Obrazy a tehdy se mně vůbec nelíbili. Mohl za to rozpačitý výkon zpěváka Lovce. Bylo na něm vidět, že je nervózní a vůbec si to neužívá. Byla to škoda, protože Lovca znám a vím jak skvělý entretainer dokáže být.
          Takže sem šel na Jančovku trochu s obavama, aby to nedopadlo podobně. Hnedka v hospodě, kam sem se šel před koncertem posílit, sem potkal Báru, Kalouska, Árijca a za chvilku dorazil i Robson a všichni z Nenkovic. Koncert začal s půlhodinovým zpožděním. No jo, umělci z Brna na sebe nechali čekat (to se dalo čekat :). Vstupné bylo na Kyjov celkem vysoké 90,- Kč, ale jednou za čas si to můžu dovolit :) Naštěstí bylo zrovna po sociálce, takže účast byla hojná (asi 100 lidí).VRM hráli asi hodinu a půl a všichni si to užili. Hudbu sem vnímal spíš jako kulisu, protože sme s Bystrou řešili, jak eště vylepšit VERKN, aby byl uživatelsky přívětivější. :) Většinu písniček sem znal z léta a mám pocit, že sem tam postřehl i nějakou Lovcovu starou pecku, kterou hrával eště s Narajamou. No, proč ne?! Hráli s velkým nasazením a podali dobrý výkon. Když skončili, tak se rozjásané publikum hlasitě dožadovalo přídavku. VRM přidali jednu píseň, kterou už hráli a tvrdili, že nic víc už neumí. Škoda, klidně bych to ještě vydržel a nebyl sem sám.
          Během koncertu sem se pěkně zbořil, protože sem potkal svoji bývalou spolubydlící Romču a začali sme chlastat gořalky na baru, kde se k nám postupně přidávali a zase odpadali další lidi. Vzpomínali sme s Romčou na staré časy a shodli sme se, že je super, že sme spolu nikdy nechodili, přestože sme do sebe byli zamilovaní. Byl to krásný rozhovor a hrozně sme se u toho namazali. Po desáté hodině, když dohrála hudba, sem dotáhl z hospody kytaru a rozjela se menší afterparty. Pak sem se přesunul do Soha a ještě si pamatuju, jak sme tam s Bárou tančili.
          Ráno sem se vzbudil s kocovinou a monoklem pod okem. Jo, už si vzpomínám jak sem k němu přišel. Při nějaké složitější taneční figuře mě Bára odhodila tak nešťastně, že sem upadl a hlavou se třískl o barovou stoličku. Už nikdy nebudu pít!

Rum



Reporty   Zpátky
TOPlist