Brno, Favál, Zóna A, Lord Alex
Brno, Favál, Zóna A, Lord Alex
Na Favál jsme vyrazili spolu s Radkem a Krumem (v poslední době dosti typické složení). Při příchodu nás vítaly policejní vozy, takže s veškerou parádou. Uvnitř jsme hned potkali Dana z Evil as a model - máme na sebe teď dost štěstí - takže jsme si čekání na začátek koncertu krátili společným hovorem, popíjením pivka a očumováním mladých punkerek. „Ty vole, to je nějaký divný, dřív skoro žádný pankačky nebyly hezký…“, zavtipkoval na tohle téma Krum. Nějak po deváté se na podiu začali motat nějací lidi a jeden z nich vravil akože „čau, my sme Lord Alex z Bratislavy a o chvílu začněme“, takže fajn. Malým překvapením byla holka, co si sedla za bicí. Ty dnešní punkerky už fakt neví, co by roupama… Alexovci se rozjížděli pozvolna, stejným tempem se plnil i sál. Zvuk se postupně doladil a získal na síle. Bylo vidět, že sou dost sehraní, hlavně sólový kytarista byl šikula, bubenice taky v pohodě. Slyšel jsem je poprvé, takže jsem neznal ani jednu píseň, ale podle zpěvákova prohlášeni, že „…naposledy sme hrali v Brně roku 1989, v dome mladých na Kženovej…“ usuzuju, že se jedná o poměrně „tradiční“ slovenskou kapelu. Nebylo to špatný. S blížícím se koncem vystoupení začal zevlovat mezi publikem i Koňýk a do jedné písně si i cosi zahalekal. Alexovci dohráli, šikovný kytarista sesbíral kusy spodního prádla, který mu tam naházely fanynky, pověsil je na mikrofon a čekalo se na Zónu A.
Nečekalo se naštěstí moc dlouho. Se zvukem se nijak nelaborovalo, prostě se napíchli a hrálo se. Srandovní bylo, jak si pánové na pódium nesli každý svůj nástroj, jen zpěvák Koňýk nesl v rukou vějíř natočených piv. Bylo vidět, že kluci mají celkem nakoupený, takže punk mohl začít. Otvírací „Útok na špicu hitparády“ naznačil, že kytarista opět podá svůj standardně podprůměrný výkon, na druhou stranu ale bylo hnedka jasný, že to bude dnes skvělý. Sál se velice rychle zaplnil. Atmosféra byla fakt parádní, poctivě jsme si všichni odeřvali lety prověřené hity. Kapela hrála obzvláště špatně, Na prst sádla hráli ve své době podobně, ale z výrazu tváře všech okolo bylo vidět, že je to dneska vážně ono. Zaznělo vše podstatné. Píseň „Bratislavské dievčata“ odehrál bubeník ve stoje, Koňýk se s obrovským úsměvem motal po pódiu, občas propleskal zarputile se tvářícího kytaristu, narážel do něj hlavou ve stylu „nechte toho, pane Simpsone“, nebo mu sebral mikrofon a zpíval do obou. Vizuálně atraktivní podívaná. Při písni „Beznádějný prípad“ došlo na tradiční zábavu, kdy zpěvák odzpíval první část refrénu „do pakárně s těbou“ a pak podstrčil vždycky mikrofon do první řady vybranému prípadu, aby si dozpíval „je to beznádějný prípad“. „na Slovensku tak aj v Čechách je všetko v prdeli“, uvedl další skladbu „Všetko je na piču“ a všichni si společně zapěli „zkurvený parlament, vyjebaný prezident“ a tvářili se šťastně, včetně mě. Ve srovnání s Lordem Alexem to bylo nebe a dudy, zvukově a instrumentálně naozaj v piči, dokonce i bubeník měl v jedné písni problémy narvat tam vždycky v určité pasáži přechod, aniž by se to celý rozsypalo (a to je co říct, protože bubeníci bývají vždycky jediná jistota spolehlivosti, ať už zbytek hraje jakkoliv, že ;), ale nasazením, uvěřitelností a celkovým vyzněním je Zóna strčila do kapsy. V životnej forme, hehe. A takhle by to mělo být, o tom celý to šmrdlání na kytárky kurva přeci je, trochu nadhledu a nebrat všechno tak smrtelně vážně! Lidi vesele pogovali a skákali z pódia, drtivá většina písní byla odzpívaná x - hlasně, přičemž x = počet návštěvníku klubu :). Na přídavek se taky nemuselo čekat moc dlouho, publikum chvilku řvalo, že chce „Punk, sex a pivo“, přičemž Krum vytrvale křičel „žádný punk, žádný sex, jenom Pivo!“. (pro neznalé, jedna z písní se jmenuje právě „Punk, sex a pivo“ a jiná „Pivo“). Kluci se tentokrát neloučili tradiční „Červenou armádou“, končící popěvkem „ahoj, ahoj“, ale přidali ještě nějaké písně navíc, což nebývá zvykem, takže si myslím, že si koncert užili stejně, jako my z davu.
Musím říct, že od tohohle koncertu jsem nečekal naprosto nic. Šel jsem, protože jsem dlouho nebyl na punkovým koncertu a na tyhle kapely prostě obvykle chodím, jelikož je dobře znám a v určitým období jsem je hodně poslouchal. Nostalgie? Mrdat, žádná nostalgie, tentokrát to bylo fakt super! Všechno má svůj konec a v nejlepším se má přestat, takže jsme zpocení dopili pivka, koupili si ještě jednoho kelímkáče na cestu a vyrazili, popíjejíc, narvaným busem, směr centrum (ano, potkali jsme tam zase Dana). Tam jsem zanechal kamarády jejich osudu, čekajícím na ně cestou do Černovic a vydal se, unavený a hluchý domů, kde jsem se neprodleně odjebal do říše snů. Punk´s not dead!
Bystra
Reporty Zpátky