Písničkáři na Jančovce 2006
Písničkáři na Jančovce 2006
Je neděla ráno, právě sme se s Bystrů a Janiců konečně vypotáceli z nonstopky, kde sme nechali ožralýho Robsna ať dál kóduje do zbývajícího osazenstva podniku. Těžkým krokem se dostaneme až na náměstí, kde se marně rozhlížíme po tágu. Máme štěstí a tágo přijíždí za nepatrný okamžik. Náš nejistý krok dostává jistý cíl. Bystra otvíra dveře tága a s pozdravem dobrého rána, oslovuje drožkařa s prosbou cesty do Nenkovic. Janica a já sedáme do zadu. Je obtížné narvat Bystrovu akustiku na společně s nama do tága a to ještě pod kytarou mačkáme Bystrového laptopa s čerstvým záznamem písničkářů. Jistě si ho již brzo budete moct sehnat na Verknu.
Jedeme z Kyjova a mezi spoustou smysluprázdných kravin se bavíme o Verkňáckých reportech o uskutečněných akcích. Jen tak okrajem podotknu na účet Janice, že její report o Bystrových a Lenčiných narozkách má pár věcných chyb a je neúplný. A taky si stěžuju, že je škoda, že reporty nepíše víc lidí, kvůli možnosti porovnání a taky kvůli doplnění fakt. Jak všichni víme každý má na věc jiný úhel pohledu a každý si pamatuje něco jiného. A tak ti dva do mě hustí ať jenom neprudím a zkusím taky něco napsat. Toš se Vám teď pokusím přiblížit jak to teda s tema písničkářama bylo.
Pro mě to začíná už v pátek, kdy mě Robsn a Bystra navrhli výlet do Kyjova na Jančovku. Hrají přece písničkáři, to se nedá odmítnout. Bez váhání přikyvuju a stvrzuju to dalším pivem, nevím kolikátým, tyto počty sů dycky nejisté. Nicméně na druhý den jdu na autobus do Kyjova, který jede před pátů odpoledňa. Nastupuju a z druhé sedačky se na mě usmívá ten pán, Jan Florián s kámošem Evženem z Brna. Na další zastávce přisedá ještě střízlivý Robsn a Bystra. Cesta uběhne rychle. Čas vyplňujem debatů o metalové sceně, české aj zahraniční. Když vystupujem v Kyjově z autobusu, docházím k zajímavému zjištění, že s naším autobusem přicestoval aj další kamarád, Radek. Musel byt zašitý nekde v zadu. Proběhne rychlá domluva, že se ještě stavíme na rychlý pivo. Tak naše kroky míří k Sohu. Byla to marná cesta zjišťujem, že je ještě zavřeno, ale to nás přece nemože rozhodit a tak klidně pokračujem na Jančovku. Po příchodu na Jančovku zažívám malů osobní tragédii. Zjišťuju, že příděl thc zůstal doma a dneska asi bude půst. Na Jančovce prázdno sme jední z prvních návštěvníků, jen pár účinkujících ještě dopilavává repertoár. Zkouška na poslední chvílu a na vybrůšení posledních chyb. Su nervozní z té mojé tragédie, ale jak vidíte na mojím příkladu thc zanechává následky v podobě zhoršené kratkodobé paměti. A pak se lehce zapomíná na důležité i míň důležité věci. Dávám si dvanáctku na uklidnění, pomáhá. Všichni shání Ruma, měl by mět něco jako úlohu dramaturga, ale jako obvykle má na všecko čas a přijde až na poslední chvílů. Sestaví harmonogram přítomných písničkářů, máme ještě čas, možu si dat ještě pivko, přecházím na desítku, večírek přece teprve začína a bude dlouhý, a vypravím se s Rumem na inhalační dýchánek ven. Nervozita opadává a lehce omámeni se vracíme dovnitř. Rum projevuje svou tvrdou a pevnou povahu, když si odmítá prohodit vystoupení s 2. Chce prostě hrát první. Floriš ho odhaluje, že je to jen kvůli temu aby se mohl co nejřív ožrat. Ožralý totiž hrát nemože, kdo ho zná, ví že zapomíná texty. Lidí v sále přibýva, není důvod dále otálet a tak Rum nastupuje na scénu. Vystoupení zahají skladbů Mirka a pokračuje dalšíma známýma vypalovačkama. Publikum ho odmění potleskem, jako ostatně každého následujícího učinkujícícho. Ale přísun piva neustává a proto si nepamatuju všechny další interprety. Šak Robsn, který se ujal role nahrávacího technika jich určitě všechny zaznamenal. A tak nemusím mět strach že nebudu vědět, kdo to vlastně hrál. Většinu vystoupení sleduju od stolu kde sedíme s kamarádama a občas zvednu prdel a jdu se podívat blíž. Sem tam do teho hážu aj nejaký pohyb. Jednu chvílu mám piva plný břicho aj hlavu a přestávám to zvládat proto se idu radši nadýchat čerstvého vzduchu. Po návratu se cítím zase redy a tak jdu na další pivko. A sedám ke stolu. Posloucháme muziku a pijeme pivo. Všecí účinkující odvádí na podiu obdivuhodné výkony. Jak říkám všecky si prostě nepamatuju. To sů ty následky, o kterých už byla řeč. Většinů zní vlastní tvorba, ale zazní aj pár známých skladeb v podání Karla z Kyjova, sorry příjmení neznám. Překvapuje mě aj Janica, která taky vystupuje? Ke konci už moc nezvládám svoje stavy a moc si teho taky nepamatuju. Byl to zkrátka vydařený večírek Lidi se pobavili a opili a pak šli klidně domů. My sme se vypravily s Bystrů, Radkem, Muchů, Janiců a jejíma spoluhráčama navštívit Soho. Tentokrát sme měli štestí ještě bylo otevřené.Chvílama teho mám plné brýle a ztrácím vědomí, ale nakonec se probírám. Je už tak pozdě, nebo spíš brzo ráno, že Radek se odebírá na ranní vlak do Brna. Dveře se rozráží a Sohu se objevuje Robsn, je ožralý jak svině a zase hraje divadlo tak jak to umí enom on. Po chvíli nás personál vyhazuje, že prý se už zavírá. Nechcem se dát ale sme nucení vyhledat teplo jiného podniku(nonstopka). Už si dávám enom kafé, další pivo by mě zabilo. Robsn kóduje do lidí. A tím sme se vlastně dostali až na začátek, nebo spíš konec. A teď ješte v krátkosti k tým chybám reportu od Janice o tých narozkách, Takže Kódl se neožral na zabíjačce u Bystrů nýbrž na zabijačce u Kódlů. Elektrika vypadávala protože ožralý Kódl urval dřez a voda tekla na kompresor. Takže to nakonec bylo velké štěstí, že to všichni ustáli ve zdráví. A jestli se Vám na tom něco nelíbí, tak kurva nepruďte a taky něco napište, buzny. Toš tak sem prožil písničkáře na Jančovce v listopadu 2006.
Prochyn
Reporty Zpátky