Atlantic Cable, Ememvoodoopoká
Atlantic Cable, Ememvoodoopoká, 27. dubna 2006
Problém dlouho plánovanejch akcí, je že většinou nevyjdou jak mají. Když jsme zjistili, že ve čtvrtek 27. dubna 2006 A.D. bude koncert Emems všichni se kasali, že jdou ať se děje cokoliv, takže mě ani moc nepřekvapilo, když začali postupně odpadat Bystra – Maďarsko a Honza – Jihlava naštěstí Hanz nezklamal a dostavil se v dobré a ovíněné náladě. Neznaje přesného termínu kdy koncert začíná, ale s povědomím úterní akce, která ač měla začínat v sedm, začala v půl desáté jsem na Melodku dorazil před osmou. Nezaskočilo mě, že se před vchodem netísnil dav nadšených fanoušků, přes které bych se musel prodírat, ale naprostá anonymita koncertu, nikde nic ani žádné plakáty na dveřích. Po schodech jsem vycházel s přesvědčením, že se koncertík z nějakýho záhadnýho důvodu zrušil. U vstupnýho jsem byl ubezpečen, že tomu tak není, společně s informací, že kuci jsou už tři kilometry před Brnem. S pocitem, že není důvod k další panice jsem si koupil u baru pivko a sedl do sálu. Důvod k panice se objevil při následující cestě k baru v podobě barmanova prohlášení, že došlo pivo. Naštěstí, když jsem dopíjel první lahvové dorazil Hanz a zachránil mě od nákupu další předražené plzně návrhem přesunout se do zahájení koncertu do spodní, pivem hojně zásobené hospody. Po návratu do sálu jsem už zaslechl první tóny Atlantic Cable a zahlédl u baru postávajícího pana Bourka. Pozdravil jsem ho, již klasickým způsobem „Pan Bourek, nemýlím-li se“, potřásli jsme si pravicí a připomněli si povedený koncert v Nenkovicích (ačkoliv jsem měl z prohlášení pana B, že se tam strašně ožrali, pocit že mluvíme každý o jiné akci, což je samozřejmě pochopitelné). Koupil jsem další pivko k poslechu Atlantic Cable a vychutnal si tklivé písně. Pan Atlanic Cable měl parádní elektroakustickou kytaru a oproti nahrávce kterou jsem slyšel navíc i doprovodnou kapelu. Přidání basy a bicích posunulo výsledný sound dál a i když bych dal přednost kombinaci samotná kytara + zpěv, bylo to jedno z nejlepších vystoupení jaký jsem letos slyšel. V pauze než se nachystali na plac Emems jsem zamířil ke stánku v kterým mimo jiné byl nabízen nový vinyl Dortu a zakoupil triko Atlantic Cable. Emems dlouho neotáleli a začali hymnou Syndikát, následoval Houston. U Cajku se objevil drobný technický problém s náhle nefunkčním mikrofonem, který se podařilo rychle vyřešit, jenom na úkor několika taktů bez zpěvu. U Akély jsem společně se zpěvákem vykřikoval „Nikdy nebojuj sám!“ a hrozil zpoza kulečníku důmyslně umístěného uprostřed hlediště. Na závěr byl nesmělý pokus o Nanár, který už zůstal nedokončen. Nějakou dobu poté co Emems dohráli dorazil jf, chvilku jsme ještě poseděli právě tak na to aby se dozvěděl o co všechno přišel a pomalu se začali sbírat. Cestou ven jsem se ještě zastavil u kuků z kapely a jejich stánku abych jim, byť notně přikůřený, poděkoval za jejich výkon a poplácal je po zádech, rozloučil se a v povznesené náladě vydal na cestu k domovu. Pěkné to bylo kuci, zase se vám to povedlo!
Radek
Fotky na Diycore
Reporty Zpátky