Gnu, Young gods, Fléda, 26.4.2007
Bohové přeci nestárnou...
Gnu a Young gods, dobrá kombinace, řekl jsem si a zakoupil lístek. A pak to pustil z hlavy. Těšení nastoupilo dva tři dny před dnem dé. Ono ráno jsem už ani dospat nemohl (interní vtípek;-)) a celý den jsem byl v napjatém očekávání. Před koncertem jsme dali sraz v Prádelně, kde se ukázalo, že jsem jediným fandou Gnu (vážně moje srdcovka) z naší výpravy, tudíž bylo trošku strachování, abych je stihnul (kurva kurva, dopite, pojďme, musím stihnout Gnu celý, kurva kurva..) Mé obavy se nakonec ukázaly býti lichými, v pohodě jsme zvládli i lehkou předpřípravu a mohlo se začít.
Jejich set se mi celkem líbil, nicméně k úplné extázi scházela znalost jejich novýho materiálu, Gnu se po tomhle koncertě chystají nahrát svoji třetí řadovku, takže playlist byl složen (kromě „Když hoříš“, „Moc dobrej ani ne“ a „Ego / Ego“) ze samých novinek (možná se pletu, ale na to nasrat). Zvuk byl celkem povedený, solidní bordel a nahlas, tak jak to má být. Mám trošku pocit, že se Gnu vrací k výrazu, jaký měli v období alba „Srdce v kusech zvuku“, zpěv byl fakt málo, takže texty bylo při neznalosti nemožný chytat. Že by reminiscence starých, dobrých časů? Trošku taky ubylo melodičtějších pasáží a větší důraz je kladený na hrátky s rytmy. Při třetí skladbě měl Adam problém s prasklým popruhem u basy (dost neobvyklá závada), nicméně pánové se s tím vyrovnali celkem v pohodě tak, že hráli zhruba dvě minuty dokola úvod načaté písně a Adam měnil a měnil a pak se přidal k ostatním. Jo, jejich set měl sílu. Už teď těším na desku.
Po krátké pauze na přestavení aparátu přišli na scénu Young gods. Sál se solidně zaplnil, zvuk získal na konkrétnosti, nicméně neztratil sílu. Tohle vystoupení jsem vnímal v lehkém transu, opravdu se mi líbilo strašně moc, hodně silný zážitek. Možná mohlo dojít častěji na živou kytaru, ale i tak to mělo celkově fakt šťávu. Názvy písní po mně nechtějte, nejsem muzikolog ani fanda do morku kostí, moc se mi líbila jedna z písní, zahraná jen na akustickou kytaru s bicíma, strašně podmanivá záležitost. A předělávka skladby Kurta Weila „Mack The Nife“ byla absolutní. Budu si muset doplnit mezery, protože od Young gods znám dobře jen album T.V. Sky a pak jejich novinku, kterou jsem slyšel párkrát. Po tomhle zážitku to určitě udělám.
Zpocený a se šťastným výrazem malýho děcka jsem se s kamarády přesunul zpět do Prádelny, kde proběhlo pivko a sdělování dojmů (pro výjmečný koncerty klasickým způsobem „typičo, ááá, úžasný!!“ atd.) a dostavil se onen známý pocit strašně příjemné únavy celýho těla z předchozího napětí a zážitku, který se po určitých typech činností dostavuje.. Pak už jen rozloučení, plný úsměvů, s kamarády, cesta domů a další výborný zážitek z krásnýho večera. Díky vám i vám!
bystra
Reporty Zpátky